Erwin Silzer: Wir lernen RUMÄNISCH sprechen
01
Aţi călătorit bine?	Měl jste dobrou cestu?
Vin tocmai de la portar.	Přicházím právě od vrátného, domovníka.
Ne revedem într-o jumătate de oră.	Uvidíme se znovu za půl hodiny.
02
camera cu tot confortul, cu apa caldă în permanenţă	pokoj se vším komfortem, stále s teplou vodou
Comutatorul e în dreapta. (comutator, oare N)	Vypínač je vpravo. (vypínač)
N-am ce zice.	Nemám, co bych řekl.
Mai aveţi ceva bagaje?	Máte ještě nějaká zavazadla?
Cum să nu!	Jakpak by ne!
Domnul desface valiza.	Pán otevře kufr.
03
Am întârziat?	Jdu pozdě?
Aţi sosit la timp.	Jdete včas.
Aţi luat masa?	Jedl jste už?
Doriţi meniu fix sau à la carte?	Dáte si menu nebo si vyberete podle jídelního lístku?
Mi-e tare sete.	Mám velkou žízeň.
Bucătăria locală e variată.	Místní kuchyně je pestrá.
Dorm mai bine după vin.	Po vínu lépe spím.
04
A doua zi ia în grabă micul dejun.	Druhý den si dá ve spěchu snídani.
Vede clădirile cele mai de seamă.	Vidí nejvýznamnější budovy.
Zice, înainte de a părasi hotelul.	Říká, předtím než opustí hotel.
E o dimineaţă senină de mai.	Je jasné květnové ráno.
La care staţie mă dau jos pentru Calea Victoriei?	Na které stanici mám vystoupit k Třídě Vítězství?
Ce bine că nu trebuie să schimb tramvaiul!	Je dobré, že nemusím přesedat (z tramvaje)!
Cine încasează taxa?	Kdo vybírá, si účtuje poplatek?
05
Traversaţi strada, mergeţi înainte pe partea stângă!	Přejděte ulici, jděte rovně po levé straně!
Nu puteţi greşi.	Nemůžete udělat chybu, ztratit se.
Pe placa indicatoare de la intrare stă scris...	Na vývěsním štítu u vchodu stojí napsáno...
trecerea pentru pietoni	přechod pro chodce
Circulaţia este foarte vie.	Provoz je velmi živý.
Iarăşi a rămas în urmă.	Znovu se zpozdily.
în urmă	vzadu, dozadu
Dus pe gânduri a trecut de birou.	Zahloubán minul kancelář.
debit, te N	obchod s tabákem
Reflectează o clipă, apoi intră înăuntru.	Chvíli přemýšlí, potom vchází dovnitř.
o cutie de chibrituri	krabička zápalek
Cui se adresează?	Na koho se obrací?
06
Peste tot domneşte o curăţenie exemplară.	Všude vládne příkladná čistota.
pe un diametru de vreo 25 de kilometri	na průměru asi 25 kilometrů
munca neobosită	neúnavná práce
după eliberare	po osvobození
multe clădiri impunătoare	mnoho velkolepých, působivých budov
Cel mai mare stadion poate cuprinde peste o sută de mii de spectatori.	Největší stadion může pojmout přes sto tisíc diváků.
Bucureştiul e încins de un cordon de lacuri şi verdeaţă. (încinge, încing)	Bukurešť je spoutána pásem jezer a zeleně. (opásat)
Mai ales lacurile străbătute de bărci sunt locurile cele mai frecventate de către cetăţenii capitalei. (străbate, străbat)	Především jezera pojížděná loďmi jsou nejnavštěvovanějšími místy obyvateli hlavního města. (prorážet, procestovat)
Stadionul din Bucureşti este tot atât de mare ca stadionul din Leipzig?	Stadion v Bukurešti je také tak velký jako stadion v Lipsku?
07
De la prima vedere sala ghişeelor nu se doesebeşte de...	Na první pohled se hala s přepážkami neliší od...
Aici se află un pupitru şi multe ghişee la rând, pe ambele părţi. (pupitru, re N)	Tady se nachází (psací) pult a mnoho přepážek v řadě, na/po obou stranách. (pult, stojan, deska)
primirea mandatelor (mandat, te N (poştal))	přijímání poukázek ((poštovní) poukázka)
în fine	konečně
forfotă F	ruch, hemžení
După ce a expediat scrisoarea, se simte mai uşurat.	Poté, co odeslal dopis, cítí úlevu.
covorbiri locale, interurbane şi cu străinătatea	místní, meziměstské a mezistátní hovory
la capătul sălii (capăt, capete N)	na konci sálu (konec)
Ridică receptorul, întroduce o monedă, aşteaptă tonul, formează numărul.	Zvedne sluchátko, vhodí minci, čeká na tón, vytáčí,.volí číslo.
08
dis de dimineaţă	brzy ráno
Totuşi mă tem că vom întârzia. ((se) teme, (mă) tem)	Přesto se bojím, že přijdu pozdě. (bát se, mít strach)
Cine e la rând?	Kdo je na řadě?
casieriţă, ţe F	pokladní
Cu atât mai bine!	Tím lépe!
Pe peronul a tras trenul lui.	Na peron předjel jeho vlak.
gara principală	hlavní nádraží
nord = miazănoapte	sever
sud = miazăzi	jih
est = răsarit	východ
vest = apus	zápas
09
S-a instalat bine.	Dobře se zabydlel. Dobře se usadil.
un bărbat între două vârste	muž středního věku
un băieţel de vreo zece anişori	asi desetiletý chlapeček
mai ales în ceea ce priveşte industria petroliferă	především co se týká naftového průmyslu
E numai la şaizeci de kilometri de Capitală.	Je jen šedesát kilometrů od hlavního města.
De altfel...	Jinak...
staţiune climaterică F	letovisko
la poalele munţilor	na úpatí hor
lanţ, ţuri N (de munţii)	řetězec (hor)
Carpaţii se întind de la nordul spre sud până la Valea Prahovei.	Karpaty se rozprostírají od severu k jihu až po údolí Prahovy.
De aici ei fac o cotitură... (cotitură, ri F)	Odsud zatáčejí... (zatáčka)
podiş, şuri N	náhorní planina, plošina
M-am lămurit.	Pochopil jsem.
Domnul îşi ia rămas bun.	Pán se loučí.
România mai are şi staţiuni maritime pe litoral.	Rumunsko má ještě také přímořská letoviska na pobřeží.
10
ciulin, ni M (Rulează filmul Ciuluni Bărăganului.)	bodlák (Běží/dávají film Bodláky Baraganu.)
sala de spectacole	divadelní sál
împreună cu însoţitorul lui	spolu se svým průvodcem
După ce au vizionat filmul, ei urcă scările largi de marmoră, care duc la primul etaj. (viziona, nez + marmoră, re F)	Poté, co zhlédli film, stoupají po širokých mramorových schodech, které vedou do prvního patra. (zhlédnout + mramor)
pătrunde, pătrund	vnikat
vârstnic, ci M	dospělý
într-o cameră alăturată	ve vedlejší místnosti
face repetiţie	dělat zkoušku, zkoušet (např. divadelní)
cercul de filatelie	filatelistický kroužek
11
Acolo găsesc de toate.	Tam najdu všechno.
Vrea să-şi cumpere mai multe mărunţişuri.	Chce si koupit několik drobností.
Pot cumpăra multe şi mărunte.	Můžu koupit všechno možné.
aşadar	tak tedy
Cumpără fel de fel de lucruri.	Koupí různé věci.
bani mărunţi = mărunţiş	drobné peníze
Aveţi să-mi daţi restul la 100 de lei?	Můžete mi vrátit na 100 lei?
Cât face socoteala? (socoteală, teli F)	Kolik dělá účet? (účet)
în orice caz	v každém případě
cafenea, nele F	kavárna
ambalaj, je N	obal, zabalení, výdej zboží
Carnea şi mezelurile se cumpară la măcelărie.	Maso a uzeniny se kupují v řeznictví.
Te descurci mai repede.	Vyznáš se rychleji.
12
Zice grăbit, ca şi cum s-ar fi oprit ploaia deodată.	Říká spěšně, jakoby přestalo náhle pršet.
un volum de nuvele (volum, me N + nuvelă, le F)	svazek novel (svazek + novela)
Cărţile sunt aşezate pe materii.	Knihy jsou uloženy podle oborů.
13
conţinut, turi N	obsah
abia astăzi	až dnes
Anumite necazuri m-au împiedicat să-ţi scriu.	Určité nepříjemnosti mi zabránily, abych ti napsala.
L-am pus să facă gargară.	Dala jsem mu vykloktat.
Temperatura nu ceda, ba din contra... (ceda, cedez)	Teplota neustoupila, ba právě naopak... (ustoupit)
Îţi poţi închipui ce îngrijată eram.	Můžeš si představit, jaké starosti jsem měla.
ciocăni, nesc	klepat
amigdalită F	zánět mandlí
Trebuie internat numaidecât la şpital.	Musí neodkladně do nemocnice.
Am rămas încremenită.	Zůstala jsem zkamenělá, užaslá.
Eram aşa de înspăimântată, încât nu ştiam...	Byla jsem tak vyděšena, že jsem nevěděla...
bietul băiat	ubohý chlapec
După operaţie, s-a refăcut repede.	Po operaci se zotavil rychle.
Nu mai pot de nerăbdare.	Už se nemůžu dočkat.
amănunt, te N	podrobnost
14
se aştepta	očekávat
Uzinele sunt o întreprindere mare atât prin proporţile ei, cât şi prin complexitatea procesului de producţie.	Továrny jsou velký podnik, jak svými rozměry, tak také provázaností výrobního procesu.
Domnul a străbătut mai multe secţii.	Pán prošel několik oddělení.
În ateliere se munceşte de zor.	V dílnách se usilovně pracuje.
Oamenii se mişcă sprinteni.	Lidé se pohybují hbitě.
macara, rele F	jeřáb
din felurite discuţiii	z různých diskusí
faţă de anii trecuţi	vzhledem k předešlým rokům
cantitatea sporită	zvýšená kvantita
îndeosebi	především
creşă, şe F	jesle
cămin, ne de zi F	školka
neşters	nesmazatelný
15
grădină-restaurant, grădini-restaurante F	zahradní restaurace
parcurile umbroase	stinné parky
Iată numai câteva realizări.	To jsou jen některé úspěchy.
uimire, ri F	udivení
cu puţini ani în urmă	před několika málo lety
mărturie, ii F	výsledky