|
ERWIN SILZER: TASCHENLEHRBUCH RUMÄNISCH |
|
|
|
|
|
05 |
|
|
sudor, ri M |
svářeč |
|
|
|
|
06 |
|
|
câteva amănunte |
několik
drobností |
|
cămară, mări F (de alimente) |
komora,
spíž |
|
se îmbină cu mobila modernă |
hodí
se moderní nábytek |
|
|
|
|
07 |
|
|
Procedează în modul următor. |
Postupuje
následujícím způsobem. |
|
adunare F |
sčítání |
|
scădere F |
odčítání |
|
înmulţire F |
násobení |
|
împărţire F |
dělení |
|
Cât fac doi şi cu (nebo plus)
şase? |
Kolik
je dva plus šest? |
|
Doi cu şase fac (egal) opt. |
Dva
plus šest je osm. |
|
Cât fac doisprezece fără (nebo minus)
doi? |
Kolik
je dvanáct minus dva? |
|
Doisprezece fără doi fac zece. |
Dvanáct
minus dva je deset. |
|
Cât fac doi ori patru? |
Kolik
je dva krát čtyři? |
|
Doi ori patru fac opt. |
Dva
krát čtyři je osm. |
|
Cât fac opt împărţit la doi? |
Kolik
je osm děleno dvěma? |
|
Opt împărţit la doi fac patru. |
Osm
děleno dvěma jsou čtyři. |
|
|
|
|
08 |
|
|
Vremea se menţine umedă cu cerul
variabil. |
Počasí
zůstane vlhké s proměnlivou oblohou. |
|
Vor cădea precipitaţii locale. |
Budou
padat místní srážky. |
|
Vânt slab până la potrivit din sectorul nordic
cum intensificări în Bărăgan. |
Vítr slabý až střední ze severu v Bărăganu
zesílí. |
|
Temperatura în creştere uşoară. |
Teplota
se lehce zvýší |
|
ceaţă locală |
místní
mlhy |
|
Minimele vor fi cuprinse între minus 5
şi plus 5 grade. |
Minima
se budou pohybovat mezi minus 5 a plus 5 stupni. |
|
|
|
|
09 |
|
|
România se învecinează la nord cu Ucraina. |
Rumunsko
na severu sousedí s Ukrajinou. |
|
În jurul Podişului Transilvaniei se înalţă
lanţurile Carpaţilor cu podişuri ce se pierd în şesuri. |
Kolem
Sedmihradské plošiny se vypíná řetězec Karpat s plošinami, co se ztrácejí v
nížinách. |
|
Râurile izvoresc în munţi şi se scurg în
Dunăre. |
Řeky
pramení v horách a odtékají do Dunaje. |
|
Pe lângă staţiunile din munţi, România mai are
şi staţiuni maritime pe litoral. |
Kromě
horských středisek má Rumunsko ještě přímořská stanoviska na pobřeží. |
|
Teritoriul României este împărţit, din punct de
vedere administrativ, în judeţe. |
Území
Rumunska je rozděleno, z administrativního hlediska, na župy. |
|
|
|
|
10 |
|
|
livadă, vezi F |
louka |
|
imn, nuri N |
hymna |
|
bătătură, ri F = curte, rţi F |
dvůr |
|
Ah, de ce n-am zece vieţi Să te cânt, Natură! (Ştefan O. Iosif) |
Ach,
proč nemám deset životů, abych
tě opěvoval, přírodo! |
|
|
|
|
11 |
|
|
Cât trebuie să plătesc? |
Kolik
platím? |
|
Unde se află raionul de confecţii? |
Kde
je oddělení s konfekcí? |
|
Câţi metri îmi trebuie pentru un pardesiu? |
Kolik
metrů potřebuji na kabát? |
|
Da-ţi mi trei metri din acest material/această
stofă! |
Dejte
mi tři metry tohohle materiálu/téhle látky. |
|
o jucărie de cauciuc, din material
plastic, de lemn |
gumová,
plastová, dřevěná hračka |
|
|
|
|
12 |
|
|
sufler, ri F |
nápověda
(div.) |
|
copist, şti M |
písař |
|
cu mare admiraţie |
s
velkým obdivem |
|
A început să publice la vârsta de 21 de ani. |
Začal
publikovat ve věku 21 let. |
|
Caragiale îndrăgeşte arta dramatică. |
Caragiale
si oblíbil dramatické umění. |
|
O noapte furtunoasă |
Bouřlivá
noc (hra Caragiala) |
|
Comediile sale biciuiesc moravurile burgheziei
şi ale moşierimii. |
Komedie
bičuje buržoazní mravy a mravy statkářů. |
|
A criticat multe aspecte ale orânduirii
sociale de atunci. |
Kritizoval
mnohé aspekty tehdejšího společenského zřízení. |
|
Ia apărarea ţăranilor răsculaţi. |
Chopil
se obrany vzbouřených venkovanů. |
|
|
|
|
13 |
|
|
După formalităţile de rigoare, am
început să convorbim despre sorţii agriculturii. |
Po
přísných formalitách jsme začali mluvit o vyhlídkách zemědělství. |
|
Să-ţi spun drept... |
Abych
ti řekl pravdu... |
|
dintr-o odaie de alături (odaie, odăi F) |
z
vedlejší místnosti (místnost, pokoj) |
|
mititel, mitică, mititei, mititele |
malý,
droboučký |
|
o voce răguşită (răguşi, răguşesc) |
chraplavý hlas (ochraptět) |
|
coniţă, ţe F = cuconiţă, ţe F |
milostivá
paní, milostslečna |
|
se astâmpăra, mă astâmpăr |
tišit
se |
|
adăoga nebo adăogi, adăog = adăuga,
adaug |
připojit,
dodat (slovy) |
|
se arde, mă ard |
spálit
se, napálit se |
|
răsturna, rătorn maşina |
převrhnout
vařič |
|
Sări! Săriţi! |
Pomoc! |
|
vărsa, vărs, verşi, varsă, să verse |
rozlít |
|
Se scoală repede să meargă după el. |
Rychle
se zvedá, aby šla k němu/za ním. |
|
spirt N |
líh |
|
Pe când iese, apare micul
maior de roşiori cu sabia scoasă. (sabie, ii F) |
Zatímco
odchází, objeví se malý husarský major s tasenou šavlí. (šavle) |
|
o poză marţială |
důstojná
póza |
|
Pentru cine aţi poruncit cafea?
(porunci, poruncesc) |
Pro
koho jste poručil kávu? (poručit) |
|
pune sabia în teacă (teacă, teci F) |
dát
šavli do pochvy (pochva zbraně) |
|
(în)grămădit |
nahromaděný |
|
trâmbiţă, ţe F |
trubka,
polnice |
|
Atârnă toba de gât, suie pe cal. (atârna, atârn
- tobă, be F - sui, sui) |
Pověsí
si buben na krk, vystoupá na koně. (pověsit, zavěsit - buben - vystoupat) |
|
|
|
|
14 |
|
|
gradele inferioare |
nižší
hodnosti |
|
în fruntea soldaţilor |
v
čele vojáků |
|
Înainte marş! |
Pochodem
vchod! |
|
se reculege, mă reculeg |
vzpamatovat
se |
|
Vai de el! |
Běda
mu! |
|
Te-apucă stomacul! |
Zkazíš
si žaludek! |
|
plimba de colo până colo |
chodit
sem a tam |
|
|
|
|
15 |
|
|
fuma ţigareta până la carton |
kouřit
cigaretu až k filtru |
|
se repezi, mă reped la ceva |
vrhnout
se na co |
|
pată, pete F + păta, pătez |
skvrna
+ skvrnit |
|
|
|
|
Expresii uzuale |
|
|
Doamnelor şi domnilor! |
Dámy
a pánové! |
|
Daţi-mi
voie să vă prezint pe domnul N. |
Dovolte
mi, abych vám představil pana N. |
|
Încântat! |
Těší
mě! |
|
Vă deranjez? De loc. |
Ruším?
Vůbec. |
|
Cu
ce vă pot servi? |
Čím
posloužím? |
|
Permiteţi? |
Dovolíte? |
|
Pardon!
Iertaţi-mă! |
Promiňte! |
|
Regret! |
Lituji! |
|
Sper
să ne vedem curând. |
Doufám,
že se brzy uvidíme. |
|
Rămâneţi
cu bine! |
Mějte
se dobře! |
|
Felicitările
mele! |
Blahopřeji! |
|
E
umezeală. |
Je
vlhko. |
|
|
|